Po včerejším ukončení cyklistické sezóny na Kovárně, které tu raději nebudu rozmazávat, bylo nejlepší vyvenčit se na kole. Zamířili jsme přes Šumnou a „bungry", jak Martin říká betonovým bunkrům z II.světové války nad Svornost a potom na Kristovo loučení. Už tady Marťas naříkal jako malé děcko v kočárku a nespisovná slova z jeho úst lítala jako vlaštovky. Když jsem mu oznámil, že jedeme ještě výš, až na Orlík (1100m/m), myslel jsem, že mě zakousne. Je fakt, že to nakonec dal, ale na vrcholu měl těsně před infarktem a několik minut nebyl schopen ani mluvit. Nakonec byl ale po dnešních šedesáti kilometrech spokojen.

Miki

001.jpg
Smích? Přejde!

Smích? Přejde!

003.jpg
vlaštovky

vlaštovky

infarkt

infarkt

006.jpg
007.jpg
to miluju

to miluju

009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one